Letěli jsme z Vídně, děti zvládly dlouhý 3,5 hodinový let perfektně a konečně jsme byli v Lisabonu. Na 3 noci. Toto město nás dostalo svou úžasnou atmosférou, usměvavými lidmi a příjemným počasím. Věděla jsem, že azulejos (dlaždice, kterými se obkládají domy zvenku i zevnitř) jsou pro Portugalsko typické, ale vidět tuto krásu naživo opravdu stojí za to.

Z našeho ubytování byl nejbližší výhled na město ze zahrady Jardim do Torel a o něco výše se nacházel vyhlídkový bod Miradouro de Sao Pedro de Alcantara. Moc jsem chtěla jít na trh TimeOut, kde je spousta skvělých restaurací na jednom místě, ale spící děti i velké množství lidí nás od toho odradilo.

Nemohli jsme vynechat známou růžovou uličku Rua Nova do Carvalho. V této neznámé uličce se scházeli námořníci, prostitutky a zločinci. Jen kousek od uličky se nachází náměstí se slavným obloukem Arco da Rua Augusta, který si rozhodně nenechte ujít.

Součástí naší cesty je také návštěva botanické zahrady. Je to taková naše tradice. Estufa Fria v Lisabonu nás ohromila. Doporučuji všemi deseti!

V Lisabonu se nachází druhé největší oceanárium na světě a všichni jsme byli nadšeni, že jsme si ho mohli prohlédnout. Nádherné místo, které vám dodá energii, jako by se na chvíli zastavil čas. Vstupenky si můžete koupit na místě, ale my jsme si je koupili předem online, abychom nemuseli stát ve frontě.

Před odjezdem z Lisabonu jsme se šli podívat na Torre de Belém, památku zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, která je symbolem objevování, protože vítala námořníky a loučila se s nimi. A skutečně to mělo své kouzlo i pro nás.

Cesta z Lisabonu do Porta trvá autem asi 3 hodiny, takže jsme se spontánně zastavili na pláži Claridade ve Fiqueira da Foz. Opuštěná pláž, silný vítr a před námi jen obrovský oceán.

Do Porta jsme dorazili v podvečer a na uvítanou jsme se vydali přímo k jednomu z nejlepších výhledů na město, do Jardim do Morro. Bylo tu neuvěřitelné množství lidí, ale právě proto toto místo dýchalo neuvěřitelnou energií. Druhý den jsme chtěli jít na další túru, protože jsme další den odjížděli. Myslím, že při návštěvě Porta nemůžete vynechat Igreja de Santo Ildefonso, Igreja do Carmo nebo nádraží Sao Bento, což jsou ty slavné modré památky. Opravdu něco velkolepého! Pokud ale chcete mít fotky bez lidí, doporučuji přijet brzy ráno, my jsme to štěstí neměli :-)

Porto samo o sobě je město s úžasnou atmosférou, krásnými uličkami, architekturou, azulejos, ale zamilovali jsme si ho stejně jako Lisabon - má své kouzlo. Portugalci jsou velmi usměvaví, otevření a jejich pozitivita je cítit na každém kroku. Při návštěvě Porta si nenechte ujít nábřeží Cais Da Ribeira. V podvečer jsme po celodenním naléhání syna vyběhli na nedalekou pláž. Když jsem uviděla mlhu, myslela jsem si, že jsem dofotila. Naopak, bylo to něco ohromujícího. Silný zážitek a fotografie z tohoto místa mi všechny tyto pocity připomínají, takže musely mít čestné místo v mé fotoknize z Portugalska.

Druhý den jsme se již sbalení vydali tentokrát na jih. Měli jsme naplánováno několik míst, kde jsme se chtěli po cestě zastavit, ale když jsme si to rozmysleli a zjistili, že to nestihneme, vybrali jsme jen několik a udělali jsme dobře. Naší první zastávkou byly barevné domy Aveira a hned za městem nejkrásnější dlouhá pláž Praia da Costa Nova. Zde jsme trochu shrabali písek a pokračovali dál. Nechali jsme se zlákat pláží Praia de Santa Cruz a opět nás, jako všechny portugalské pláže, okouzlila. Chvíli jsme se zde zdrželi, opět jsme se hrabali v písku a v podvečer jsme úspěšně dorazili na jih do města Quarteira.

Měli jsme před sebou ještě 2 celé dny, ale chtěli jsme si trochu odpočinout, protože 5 dní nepřetržitého chození, poznávání a 2 děti, to byla dřina :) Asi hodinu cesty od Quarteiry se nachází Ponta da Piedade, místo s krásným výhledem na oceán. I přes tisíce schodů se vyplatí sejít na pláž :) Jak už jsem se zmínila, chodili jsme pomalu, takže jsme ten den nedělali nic jiného, jen jsme strávili večer na pláži před naším ubytováním. Samozřejmě s dokonalým západem slunce.

Poslední den jsme se již ráno vydali na cestu, která trvala asi 1,5 hodiny, a dojeli jsme až na samý konec světa. Mys svatého Vincenta je nejjihozápadnějším bodem Evropy. Ve středověku byl tento cíp Evropy považován za konec světa. Není divu, že se tak člověk cítí na vrcholu 60metrových skalních útesů. Ale výhled je úchvatný!

Kousek odtud se nachází krásná pláž Praia do Beliche, která sice vede po spoustě schodů, ale stojí za to. Zvládli jsme to s naší výbavou a dvěma dětmi na rukou :)

Po příjezdu domů jsme nejčastěji dostávali otázku, zda jsme si odpočinuli. Neodpočívali, ale věděli jsme, do čeho jdeme. Že Portugalsko prozkoumáme, jak nejlépe dovedeme, a že naše děti cestu zvládnou. A to se jim povedlo, dokonce si to nejvíce užili, takže co víc si přát?

Památka pro celou rodinu

Z našeho výletu v Portugalsku vznikla tato krásná CEWE FOTOKNIHA, která nám bude připomínat všechna prožitá dobrodružství.