Historie v objetí chaosu

Hlavní město Jordánska Ammán se 4 miliony obyvatel patří mezi 5 největších měst arabského světa. Lidskost této metropole je patrná na každém kroku - silnice plné troubících aut, chodníky lemované obchodníky s nejrůznějším zbožím a pouliční stánky plné arabských specialit. Tento chaotický ruch města je přesně to, co mi po návštěvě evropských měst plných pravidel a organizace chybělo.

Celé město je postaveno na sedmi kopcích, které vytvářejí charakteristický zvlněný reliéf. Nejpůsobivější je kopec v centru města, pojmenovaný podle citadely, která na něm stojí. V jeho centru se nachází několik památek z počátku našeho letopočtu. Pozůstatky římské říše v citadele připomínají Herkulův palác, jehož ruiny se tyčí nad celým městem. Z vyvýšené polohy je krásný panoramatický výhled na celé město. Odtud lze také navštívit dobře zachovalé římské divadlo, které leží pod kopcem.

Po prohlídce historických budov bloudím rušnými ulicemi, které mě nakonec zavedou na místní trh. Procházím kolem stánků s nejrůznějším oblečením, doplňky a domácími potřebami a hledám jídlo. Překonávám několik uliček přeplněných lidmi, abych došel k cíli. Stánky s čerstvým ovocem, zeleninou a dokonale naskládaným kořením. V uzavřeném prostoru plném vůní koření prodavači smlouvají se zákazníky o ceny, zatímco kolem nich proudí davy lidí. Vše vypadá velmi chaoticky, a přesto i bez přísných pravidel, na která jsme u nás zvyklí, funguje, jak má.

Moderní div světa - skalní město Petra

Několikahodinová cesta autobusem utekla jako voda. Jsem ve Wádí Músa, vstupní bráně do historické Petry.

Jordánsko také nabízí výhodnější balíček při zakoupení víza, kdy kromě povolení k pobytu v zemi získáte i vstup do Petry. Osobně jsem si vybral možnost navštívit Petru ve dvou po sobě jdoucích dnech, což doporučuji všem. Vzhledem k tomu, že je areál poměrně rozlehlý, nemusíte spěchat a obávat se, že neuvidíte všechno. Rozdíl v ceně za 1 a 2 dny je pouze 5 eur.

Už při zkoumání mapy jsem zjistil, že Petra je mnohem větší, než jsem si představoval, a nejde jen o její nejznámější stavbu - pokladnici. Areálem vede několik značených cest, já jsem si vybral tu nejdelší - přes celou Petru až na druhý konec. Cestou míjím královské hrobky a impozantní paláce vytesané z červeného pískovce. Jak mohli Nabatejci postavit takové město, mi zůstává záhadou.

Asi jako každá turistická památka i Petra stojí za návštěvu buď hned ráno, nebo později odpoledne. Každou hodinu blíž k západu slunce jsou stezky mezi kaňony prázdnější a prázdnější. Využívám toho a po strmém stoupání se dostávám na vyhlídku s nádherným výhledem na nejznámější pokladnici. Tou dobou už je tu jen pár lidí a celá atmosféra je mnohem uvolněnější a pohodovější.

Měsíční údolí

Tak se přezdívá slavné poušti Wadi Rum, která se nachází v nejjižnější části Jordánska. A nese to oprávněně. Skalnaté útesy vystupující z rozpálených písečných dun vytvářejí atmosféru jiné planety.

Navzdory nehostinnosti pouštního prostředí zde beduínský kmen přežívá již tisíce let. Jejich život je skromný, což se odráží i v jejich obydlích v podobě tradičních stanů. Spát v nich je zážitek sám o sobě. Nejsou izolované a jejich vnitřní teplota klesá na úroveň venkovní teploty - jen několik stupňů nad nulou. V porovnání s třicetistupňovým vedrem přes den je to obrovský šok. Nečekejte zde mobilní data, Wi-Fi ani stabilní elektrickou energii. Večerní zábava spočívá ve zpěvu a popíjení beduínského čaje pod oblohou plné hvězd.

Mým úkolem ve Wadi Rum bylo vytvořit marketingové materiály pro místní tábor - vytvořit reprezentativní fotografie a videa. Díky tomu jsem měl možnost vidět nejkrásnější zákoutí pouště s místním průvodcem. Ukázal mi, jak se stavějí pasti na pouštní kuřata, domorodé způsoby hledání vody nebo recept na beduínský oběd připravovaný na otevřeném ohni.

Ukázat mi místa s nejkrásnějšími západy slunce bylo vždy dokonalým zakončením dne v poušti. Sytě rudé odstíny písku mi zajistily, že jsem si alespoň na chvíli připadal jako hlavní hrdina Duny.

Život v těchto částech světa je krutý. Elektřina, jídlo ani voda tu nejsou samozřejmostí. Přesto je povaha beduínů velmi přátelská a pohostinná. Jako hosté budete mít modrou oblohu a na čajových dýcháncích budete vítáni jako jedni z nich.

Vzpomínky na celý život

Vzpomínky na tuto působivou zemi si budu chtít uchovat na celý život. Vyprávět vnoučatům o nocích v poušti pod hvězdnou oblohou. Abych tyto vzácné vzpomínky zvěčnil na papír, rozhodl jsem se vytvořit CEWE FOTOKNIHU. Jediným pohledem do ní se mohu znovu přenést do sluncem zalitého Jordánska a zavzpomínat na všechny zážitky.

Filip